Proseč je město v Pardubickém kraji. První písemná zmínka o městě je z roku 1349, vznik města však sahá až do 2. poloviny 12. století.
- Název: Proseč
- Statut: Město
- ZUJ: 572080
- IČO: 00270741
- Okres: Chrudim
- Kraj: Pardubický
- Počet obyvatel: 2065
- Počet místních částí: 7 (Proseč, Podměstí, Záboří, Paseky, Martinice, Česká Rybná, Miřetín)
- Rozloha: 3403 ha
(Údaje platné k 1. 1. 2017)
Město Proseč má necelých 2 100 obyvatel, 7 místních částí a rozkládá se na ploše 3 403 hektarů. Leží na pokraji Českomoravské vysočiny na severovýchodě Žďárských vrchů, malá část katastru na severu a severovýchodě je již součástí České křídové tabule. Tato hranice dává nejen Proseči, ale krajině v celé oblasti specifický ráz a činí ji zajímavou a pestrou. Krajina na Prosečsku si dosud zachovala svou panensky nedotčenou tvář.
Proseč proslula v minulosti především sklářskými výrobky. První sklárna byla postavena již v roce 1639 knížetem Trautshonem a druhá v roce 1828 hraběnkou Chamaré na Posekanci, tato sklárna vyráběla vzácné rubínové sklo. Od roku 1840 se v kraji započalo s domácí výrobou dýmek a v roce 1911 byla postavena první továrna na výrobu dýmek, která se proslavila po celém světě. Po první světové válce vznikaly další továrny a dílny na výrobu na dýmek a také šicí a vyšívací dílny na výrobu prádla.
S historií Proseče, ale i s její současností, je spojeno několik zajímavých a slavných postav veřejného a kulturního života. Patří mezi ně např. česká spisovatelka Teréza Nováková, která si v Proseči zakoupila dům a napsala zde své romány a povídky (Děti čistého živého, Drašar, na Librově gruntě…) a také její syn Arne Novák, literární kritika profesor dějin československé literatury. Na její počest se v Proseči od roku 1961 pravidelně koná Festival Terézy Novákové určený pro lidové autory.
S Prosečí souvisí i osud německých spisovatelů bratrů Mannových, kteří po převzetí moci nacisty museli oba se svými rodinami svou zemi opustit. Požádali v Čechách o udělení domovského práva a byla to právě Proseč, která jim jako jediná vyšla vstříc. Roku 1935 se stali občany Proseče Heinrich Mann s rodinou a o rok později zde získali domovské právo také Thomas Mann, nositel Nobelovy ceny za literaturu, a jeho rodina. Tímto aktem ukázala Proseč své jednoznačně odmítavé stanovisko k nástupu nacionálního socialismu.
Proseč se stala lídrem a centrem mikroregionu Sdružení obcí Toulovcovy maštale, který nyní sdružuje 12 obcí, na jejichž území se rozkládá přírodní rezervace Maštale, přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a přírodní památky Pivnice a Střítežská rokle. Součástí přírodní rezervace Maštale jsou vyjímečné pískovcové skalní útvary a rozmanitý výskyt vzácných druhů živočichů a rostlin.
V posledních letech se podstatně zlepšila kvalita života občanů Proseče – byla provedena plošná plynofikace, postavily se dva domy s pečovatelskou službou, rozšířila se základní škola a školní jídelna, vybudovala se nová hřiště i v místních částech, započala nová bytová výstavba a byla vybudována rozsáhlá kanalizační síť s čistírnou odpadních vod. V Proseči sídlí několik velkých firem, které jsou zárukou pracovních míst pro místní obyvatele. Proseč se také během posledních let stala velmi atraktivním turistickým místem s rozsáhlou sítí cyklostezek a několika rozhlednami. Každoročně zde probíhá Cyklo Maštale, největší sportovní akce v Pardubickém kraji, závod na horských kolech lesní krajinou s účastí několika set závodníků.
