V pondělí 5. února 2018 proběhlo na náměstí Dr. Tošovského v Proseči slavnostní odhalení pamětní desky na budově
bývalé radnice, která bude připomínat udělení domovského práva německým spisovatelům Thomasi a Heinrichu Mannovým, návštěvu Thomase Manna s rodinou v Proseči a prosečského občana Rudolfa Fleischmanna, který se o udělení domovského práva zasloužil. Vznik této pamětní desky byl dlouholetým úkolem a posledním dluhem města vůči našim předkům. Je potěšující, že byl splacen v roce, který je pro nás všechny významný a symbolický už jen tím, že si letos připomínáme 100. výročí vzniku samostatného Československého státu. Téměř před 100 lety začala nová éra v naší novodobé historii, vznikl mladý stát, který musel ustát světové války, konflikty, bezpráví, ale zažil také období úspěchů, růstu a národní hrdosti. A právě národní hrdost je velmi důležitá pro udržení společnosti, její historie, jejích hodnot a morálky. Před 80 lety se o Proseči psalo po celém světě, občané a zastupitelé Proseče se tehdy zachovali lidsky a velmi statečně. Zachovali se tak, jak se měla v předvečer války zachovat celá Evropa. Evropa Hitlerovi ustupovala až k hořkému konci a Proseč tehdy zahanbila i města bohatého a neutrálního Švýcarska. V letech 1935 až 1937 zastupitelé Proseče, díky iniciativě prosečského občana Rudolfa Fleischmanna, udělili domovské právo dvěma světoznámým německým spisovatelům Heindrichu Mannovi a jeho bratrovi, nositeli Nobelovy ceny za literaturu, Thomasi Mannovi, včetně všech členů jejich rodin. Oba spisovatelé tehdy pronásledovaní německým nacistickým režimem, jejichž knihy po celém Německu hořely na hranicích, sami a bez domova marně hledali někoho, kdo by jim pomohl. Právě v tento okamžik Proseč splnila svou roli a nový domov jim nabídla. V době sílícího nacionalismu se jednalo o velmi odvážný krok. Záležitost měla tak velký mezinárodní význam, že byla konzultována tehdejším starostou Janem Herynkem a Rudolfem Fleischmannem na hradě s prezidentem Edvardem Benešem. Svým odvážným rozhodnutím zastupitelé přijali možná rizika a následky. Jan Herynek byl následně za své rozhodnutí
tři měsíce vězněn a vyslýchán gestapem a Rudolf Fleischmann byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Příběh lidskosti tím ale nekončí a pokračuje záchranou malé Mileny a Evy Fleischmannové posledním vlakem anglického
makléře Nicholase Wintona v roce 1939. Naše čestné občanky, dnes Lady Milena Grenfell-Baines a Eva Paddock,
jsou vzácným spojením mezi historií a současností. Pamětní desku odhalily společně dcery Rudolfa Fleischmanna paní Milena, dnes žijící v Anglii, a paní Eva, dnes žijící ve Spojených státech amerických. Deska by měla dalším generacím připomínat hrdinství, odvahu a lidskost našich předků. Deska vznikla díky iniciativě matrikářky Stanislavy Češkové a členů rady města a byla financována z prostředků města a finančního daru prosečského zastupitele
Jana Poslušného. Tímto bych chtěl s úctou všem podporovatelům a zúčastněným jménem svým, ale i jménem
města Proseč poděkovat.
Jan Macháček, starosta města Proseč
