Dne 9. března byly slavnostně zahájeny XII. zimní paralympijské hry v Pchjongčchangu. Je velká škoda, že česká média se paralympiádě příliš nevěnovala, přestože si tito sportovci pozornost rozhodně zaslouží.
Vlajkonošem české výpravy byl sledge hokejista Miroslav Hrbek, účastník třetí paralympiády. Handicapovaní sportovci si na zimních hrách během devíti dnů rozdělili 80 sad medailí v alpském a klasickém lyžování, biatlonu, snowboardingu, sledge hokeji pro sportovce s poškozením dolních končetin a curlingu pro vozíčkáře. Českou výpravu tvořila patnáctka sledge hokejistů a šestice lyžařů. Z minulé paralympiády v Soči se Češi vrátili bez medaile, ve Vancouveru 2010 získala bronz sjezdařka Anna Pešková.
Mezi 15 hráči národního sledge hokejového týmu byl také náš Pavel Doležal, který parádním gólem v zápase proti Švédům 1minutu a 35 sekund před koncem vyrovnal na 3:3 a vzkřísil tak naději na vítězství a postup do zápasu o konečné páté místo na turnaji. Přestože se českému týmu podařilo Švédy porazit na nájezdy, v souboji o páté místo proti Norům to bohužel nedopadlo a oslabený český tým stíhací jízdu do zdárného konce nedovedl. Nikdy se ale nevzdal a bojoval až do poslední minuty.
Šesté místo, takový je konečný výsledek českých sledge hokejistů na paralympijských hrách v Pchjongčchangu. Šestá příčka na největší sportovní akci handicapovaných sportovců je z mnoha důvodů skvělý úspěch. Podmínky pro tento sport na národní úrovni nejsou v České republice totiž vůbec dobré, všichni hráči mají svá zaměstnání, a tento sport dělají jen ve volném čase. Další velkou zkouškou síly a bojovnosti našeho týmu byl program her, protože žádný jiný tým na turnaji tak vyčerpávající program neměl. Během čtyř dnů odehráli čtyři zápasy. Mezi tím prvním proti Japonsku a předposledním se Švédskem měli Češi na regeneraci, odpočinek a spánek jen 18 hodin.
Češi se medailových oslav nedočkali ani mezi lyžaři. Nejlepší umístění na paralympiádě získal zrakově handicapovaný Patrik Hetmer, který hned v prvním závodě ve sjezdu skončil šestý a dařilo se mu i v dalších disciplínách, kde společně s trasérem Miroslavem Máčalou obsadil dvakrát osmou příčku. Ve stejné kategorii se podařilo v Super-G zabodovat i teprve dvaadvacetiletému Tadeáši Křížovi, který dojel s 12. nejrychlejším časem.
Všichni tito sportovci si zaslouží nejen velké poděkování, ale hlavně obdiv a respekt. Dokázali se postavit problémům, nemocem a hendikepům, které jim život přichystal, a svůj boj nevzdávají. Jejich bojovnost, chuť a úcta k životu se tak odráží i v jejich sportovních utkáních, kde je neúspěch neodradí. Jsou to srdcaři a my na ně buďme hrdí.
Děkujeme!
Veronika Macháčková
