Čas od času se v médiích či v řeči mezi lidmi objeví informace, které ne zcela objektivně posuzují danou realitu. Nejinak je tomu se slovy o záměrném rušení gymnázií. Nejsou rozhodně na místě. Možná je vyvolaly obavy neúspěšných žáků u tzv. zkoušek nanečisto letos v březnu. Dobře připravení žáci se však přijímacích zkoušek do maturitních oborů bát nemusejí. Obtížnost testů pro ostré přijímačky bude navíc srovnatelná s minulým školním rokem. Řada žáků alespoň při „zkouškách na zkoušku“ poznala, kde je „tlačí pata“ a kde bylo tedy možné doplnit si své znalosti.
Kroky, které v oblasti středního školství činíme, jsou zcela v souladu s cílem vrátit gymnáziím kredit výběrových škol. Přijímací zkoušky mají vést především k tomu, aby do lavic v gymnáziích usedali skutečně jen ti nejlepší, kteří jednou bez problémů dostudují vysokou školu a stanou se z nich uznávaní odborníci – lékaři, vědci či právníci. Můžeme jistě diskutovat o náročnosti testových otázek i o tom, zda jejich zvládnutí skutečně vypovídá o úrovni daného žáka, avšak obecně lze říci, že stanovení jednotných přijímacích zkoušek byla cesta správným směrem.
Přesvědčují nás o tom i samotní pedagogové. Na veřejném slyšení ke smyslu státní maturity, které se konalo v Senátu a účastnilo se ho mnoho pedagogů ze středních škol, byl několikrát právě těmito pedagogy vznesen požadavek na konání přijímacích zkoušek, aby na střední školy byli přijímáni jen ti žáci, kteří jsou tyto školy schopni dokončit.
Také učitelé základních škol jsou velmi spokojeni s tím, že se konají přijímací zkoušky. Jejich žáci jsou totiž nyní motivováni k tomu, aby se více učili. A nutno dodat, že většina gymnázií přijímala žáky na základě přijímacích zkoušek i před tím, než kraj začal realizovat jednotné přijímací zkoušky. A vybírala si opravdu pečlivě. Až do doby, kdy vlivem demografického vývoje začal klesat počet žáků vycházejících z 9. ročníků základních škol. Prosím, přiznejme si to!
Jednotné přijímací zkoušky do maturitních oborů se ve školách zřizovaných Pardubickým krajem uskutečnily poprvé v minulém školním roce. Z jejich výsledků a z názorů ředitelů škol vzešly bodové hranice potřebné pro přijetí. Pro osmiletá gymnázia nebylo třeba bodovou hranici použitou v loňském roce měnit, neboť uchazeči z 5. ročníků dopadli v testech velmi dobře a neměli problém uvedené bodové hranice dosáhnout.
Přestože v minulém školním roce byla pro přijetí na osmileté gymnázium stanovena hranice 50 bodů z 80 možných, první ročníky gymnázií rozhodně prázdné nezůstaly a tyto školy neměly problém s naplněním. Je ale také pravda, že zájem o studium na některých gymnáziích v kraji není velký a některá gymnázia nemají ani tolik přihlášek, kolik volných míst nabízejí.
Avšak také na středních odborných školách studují výborní žáci s obrovskými možnostmi uplatnění. Je skutečně na čase se zamyslet nad efektivním využitím sítě velice kvalitních středních odborných škol. Také ony připravují žáky pro studium na vysokých školách a o kvalitě této přípravy svědčí i výsledky státní maturity, které byly na některých odborných středních školách lepší než na některých gymnáziích. Na problematiku je třeba nahlížet v širším kontextu. Nabízí se tu prostor pro kvalitnější práci výchovných poradců na základních školách, odborníků v pedagogicko – psychologických poradnách a především rodičů, kteří by měli své děti znát nejlíp a dokázat jim při výběru oboru poradit.
Jana Pernicová
členka Rady Pardubického kraje pro školství, kulturu a památkovou péči
